Na vysoké škole se to jen hemží speciálními a „tajemnými“ termíny. Pokud nevíte co znamená například: ECTS, Gaudeamus igitur, Honorabilis, Kolokvium, Kvestor, Nostrifikace, . . . tak nakoukněte do následujícího slovníčku.
[ad#obsah]
A
Absolutorium – absolventská zkouška v závěru studia, složit a.z. znamená splnit podmínky studia a získat případně akademický titul. Pojem se používá na některých VŠ a VOŠ.
Akademická obec – skládáse z pedagogů a studenti fakulty. Student se stává členem akademické obce složením imatrikulačního slibu.
Akademický rok – skládá se zpravidla ze dvou semestrů – zimního a letního – a zkouškových období. Akademický rok je podobný běžnému školnímu roku, začíná v září společně se zahájením výuky na vysoké škole. Začátek akademického roku nemusí být na všech školách jednotný; škola si jej může určit sama.
Akademický senát – samosprávný zastupitelský akademický orgán školy. Členy akademického senátu volí ze svých řad členové akademické obce; v akademickém senátu musí být dle zákonů zastoupeni i studenti. Senát schvaluje vnitřní předpisy, rozpočet fakulty a kontroluje využívání finančních prostředků, schvaluje výroční zprávu o hospodařeni. Kromě fakultního akademického senátu existuje i univerzitní AS (např. volí rektora univerzity).
Akreditace – schvalovací proces. Akreditaci k výuce musí mít od MŠMT každá vysoká škola a každý studijní program.
Asistent – zpravidla se jedná o studenty posledních ročníků doktorandského studia, kteří současně na fakultě vyučují. Obvykle vedou cvičení či semináře, ale nezkoušejí.
Aula – velká místnost na vysoké škole sloužící k různým setkáním či jiným účelům, též velká přednášková místnost.
B
Bakalářský studijní program – zaměřen zejména na přípravu k výkonu povolání. Využívají soudobé poznatky a metody; obsahují rovněž vybrané teoretické poznatky. Standardní doba studia včetně praxe je tři roky. Studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolvent získá titul Bc.
C
Cvičení – obdoba semináře. Cvičení bývají zpravidla povinná a procvičuje se zde probíraná látka(trénink řešení příkladů, podrobnější osvojení látky z přednášky).
D
Děkan – stojí v čele fakulty, na základě návrhu kateder ho volí akademický senát fakulty na dobu tří let.
Diplom – listina svědčící o úspěšném absolvování studijního programu (oboru) na VŠ. Student jej obdrží při promoci. V případě hodnocení ‚prospěl‘, obdrží student diplom v modrých deskách (tzv. modrý diplom). Tzv. červený diplom symbolizuje, že student prospěl s vyznamenáním.
Diplomová práce – závěrečná práce, kterou student musí vypracovat a obhájit před komisí. Na základě uspěšně obhájené práce je studentovi udělen magisterský titul.
Distanční forma studia – multimediální forma řízeného studia, v němž jsou vyučující a konzultanti v průběhu vzdělávání trvale nebo převážně odděleni od vzdělávaných.
Docent – vědecká hodnost vysokoškolského pedagoga, vyšší než odborný asisten a nižší než profesor. Docentura je nutná k dosažení profesury. Titul udílený v rámci fakulty, jsou stanoveny přesné podmínky pro jeho dosažení, vč. vypracování a obhájení habilitační práce. Jmenován rektorem. Doporučení habilitační komise. Souhlas vědecké rady VŠ.
Doktorský studijní program – zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Standardní doba studia je tři roky. Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. Studium se ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce. Absolvent získává titul Ph.D. (uvádí se za jménem).
Dvouoborové studium – studium kdy je nutno zvolit dva obory, které člověk studuje naráz. Typické u pedagog. fakult, např. Angličtina + Matematika.
E
ECTS – zkratka pro nový systém hodnocení výuky podle „evropských“ kreditů – European Credit Transfer System. Postupně se zavádí na našich vysokých školách – přechod na tento systém připravuje např. VŠE nebo UK. Cílem by mělo být snadnější uznávání studia v jiných zemích EU.
F
fakulta – část vysoké školy, která se zabývá určitou vědeckou oblastí (např. Filozofická fakulta, Právnická fakulta)
G
Garant předmětu – vysokoškolský pedagog, který je zodpovědný za zajištění výuky konkrétního předmětu.
Gaudeamus igitur – píseň, která je hymnou studentů. Zpívá se třeba na imatrikulaci či na promoci.
H
Honorabilis – slovení prorektora, a též proděkana při slavnostních obřadech (překlad z latiny – ctihodný).
I
Imatrikulace – slavnostní akt, při kterém nově přijatí studenti skládají akademický imatrikulační slib, kterým je univerzita přijímá do akademické obce. Imatrikulační slavnostní rituál je přesně stanovený.
Inaugurace – slavnostní uvedení např. rektora do funkce v novém funkčním období.
Index – výkaz o studiu na vysoké škole, slouží pro zapisování všech studovaných předmětů, zápočtů, dosažených známek a dalších záznamů. Dnes se přechází k jeho elektronické podobě.
K
Katedra – část fakulty zabývající se užší výukou a výzkumem než fakulta.
Kombinovaná forma studia – dříve nazývané „dálkové“ (kombinuje prvky prezenčního a distančního studia).
Konzultace, konzultační hodiny – každý vysokoškolský vyučující má stanoveny během týdnu hodiny, kdy může student přijít a popovídat si např. o probírané látce.
Koleje – ubytovací zařízení univerzity pro její studenty.
Kolokvium – uděluje se na základě posouzení míry požadovaných znalostí studenta, např. rozhovorem s vyučujícím předmětu. Hodnotí se jako prospěl či neprospěl.
Kreditový systém – studijní předměty jsou hodnoceny tzv. kredity. Kredit vyjadřuje přibližnou týdenní hodinovou zátěž studenta při studiu daného předmětu. Kredity za daný předmět získá student až po jeho předepsaném zakončení, tj. po udělení zápočtu, klasifikovaného zápočtu, případně vykonáním zkoušky. Jednotlivé VŠ mají stanovený minimální kreditový limit pro dokončení semestru, akademického roku, studia, atd. Nesplnění těchto podmínek má za následek vyloučení ze studia.
Kvestor – řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením rektora. Kvestora jmenuje a odvolává rektor. Ve star. Římě nižší úředník přes hospodaření (quaestor).
L
Lektor – učitel praktických znalostí – např. lektor jazyků, odborný přednášející. (ve starém Římě: otrok s povinností předčítat.)
M
Menza – vysokoškolská jídelna
Magisterský studijní program – zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti. Program může navazovat na bakalářský studijní program, pak trvá 2 až 3 roky, pokud jde o program navazující na středoškolské vzdělání, trvá 4 až 6 let. Studium se ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. Absolvent titul „magistr“ (ve zkratce Mgr.) nebo „inženýr“ (ve zkratce Ing.), absolventi lékařství získávají titul „doktor medicíny“ (ve zkratce MUDr.) a absolventi zubního lékařství získávají titul „zubní lékař“ (ve zkratce MDDr.).
Magnificence – oslovení rektora vysoké školy při slavnostním obřadu (překlad z latiny – vznešenosti).
N
Nostrifikace, nostrifikovaný – úřední uznání platnosti oprávnění získaného v zahraničí, např. nostrifikace vysokoškolského diplomu, nostrifikační řízení.
Notářsky ověřený – notářsky ověřený dokument (např. kopie vysvědčení) je opatřen razítkem a podpisem notáře, který ověřuje shodu této kopie s originálem.
O
Odborný asistent – základní pedagogická hodnost na VŠ.
P
Pedel – osoba účastnící se oficiálních obřadů (imatrikulace, promoce) na VŠ, nosí žezlo děkana či rektora. Při obřadech nemá žádnou významnější roli. Chodí vždy před rektorem (děkanem) a drží se v jeho blízkosti.
Proděkan – funkcionář vedení fakulty jenž řídí určitou oblast (výuku, výzkum, rozvoj, vnější vztahy…). Je jmenován děkanem a podléhá mu.
Profesor – nejvyšší akademický titul, udílí se zasloužilým osobnostem v daném oboru, většinou s bohatou publikační a pedagogickou činností. Jmenuje prezident republiky.
Promoce – slavnostní předání diplomu absolventům univerzitního studia.
Prorektor – funkcionář vedení univerzity pověřený řízením určité oblasti (výuka, výzkum, rozvoj, vnější vztahy…). Je jmenován rektorem.
Prezenční forma studia – dřívé nazývané „denní“ (studium vyžaduje účast posluchače na výuce a přímý kontakt s vyučujícím).
Přednáška – nejsou povinné, je zde výklad a komentář k učivu. Hromadný způsob výuky, jde většinou o přednes (monolog) učitele.
R
Registrace předmětů – volba předmětů, které chtějí studenti studovat v následujícím semestru.
Rektor – vrchní představitel a reprezentant univerzity. Je volen a za výkon své funkce odpovídá akademickému senátu. Do své funkce je jmenován prezidentem republiky. Kromě jiných kompetencí jmenuje a odvolává děkany fakult na základě návrhu akademického senátu příslušné fakulty.
Rigorozní zkouška – zkouška završující doktorské studium na jejímž úspěšném složení absolvent získá doktorský titul, např. JUDr., PhDr., apod. (v překladu znamená „přesný, přísný“)
S
Semestr – je základní jednotkou výuky na VŠ – polovina akademického roku na vysoké škole. Obvykle trvá 13-14 týdnu, poslední týden je zápočtový. Semestr je ukončen zkouškami a zápočty.
Seminární práce – písemná práce na zadané či studentem vybrané téma, samostatně zpracovaná.
Seminář – jsou zpravidla doporučené a slouží k procvičení látky.
Soukromá vysoká škola – zřizuje soukromý zřizovatel na základě povolení (akreditace) MŠMT. Financovány jsou zpravidla z vlastních zdrojů a školného. V ČR působí 39 soukromých vysokých škol.
Spectabilis – oslovení děkana fakulty při slavnostním obřadu (překlad z latiny – slovutný).
Skripta – studijní materiál vysokoškoláků. Zpravidla obsahují to nejdůležitější z probírané látky. V některých předmětech postačí studium pouze ze skript, jindy je zapotřebí hlubší znalost problematiky.
Státní vysoká škola – zřizovány, spravovány a financovány přímo státem (příslušným ministerstvem). V ČR jsou pouze dvě státní vysoké školy (Policejní akademi a Univerzita obrany).
Státní zkouška – vrcholná zkouška na VŠ, která se skládá z několika hlavních předmětů studovaného oboru. Složení státní zkoušky je jedna z podmínek k ukončení studia a získání titulu.
Studijní program – vymezuje zaměření studia. Celorepublikově existuje přesně vymezený počet programů a jejich obsah je rámcově vymezen Ministerstvem školství. V rámci studijních programů si každá škola může definovat řadu studijních oborů.
Studijní obor – konkrétní vymezení zaměření studia. Každá škola či fakulta si definuje studijní obory, jejich názvy i obsah samostatně, avšak musí získat souhlas (akreditaci) Ministersta školství.
Studijní oddělení – vyřizuje běžné studentské záležitosti (správa databáze studentů, registrace předmětů, příjem nejrůznějších žádostí, …)
Studijní referent – pracovník či pracovnice studijního oddělení, který zajišťuje komunikaci se studenty, stará se o řešení studijních záležitostí studentů a příslušnou administrativu.
T
Tajemník – spravuje administrativu a ekonomické záležitosti na fakultě.
Tutor – studijní vedoucí či vychovatel, používá se na univerzitách v anglosaském světě. Student má svého tutora který mu radí, jak zvládat lépe školu.
Trimestr – rozdělení akademického roku na tři části. Používá se zpravidla v zahraničí.
U
Univerzita – vysoká škola zabývající se výukou, vědou a výzkumem, dělí se na jednotlivé fakulty.
Úřední deska – fakultní nástěnka, kde se uveřejňují důležité iformace pro studenty.
V
Veřejná vysoká škola – jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Zřizovány či rušeny jsou zákonem. V ČR je 25 veřejných vysokých škol. Studenti ve většině případů školné neplatí.
Vědecká rada – vědecká rada je tvořena významnými osobnostmi v oboru, v němž univerzita či fakulta působí. Předsedou vědecké rady je rektor, resp. děkan, který členy jmenuje i odvolává. Nejméně třetinu tvoří externí členové, jež nejsou členy akademické obce dané univerzity či fakulty. Vědecká rada schvaluje dlouhodobý záměr i studijní programy a v neposlední řadě působí v habilitačním (jmenování docentem) i profesorském řízení.
Vysoká škola – nejvyšší článek vzdělávací soustavy.
Z
Zahraniční oddělení – udržuje kontakty se zahraničními univerzitami, organizuje výjezdy domácích studentů na partnerské školy a stará se o příchozí zahraniční studenty.
Zápis – závazné zapsání předmětů do následujícího semestru. Zpravidla probíhá v týdnu před zahájením výuky a studenti si při něm sestavují rozvrh pro příští semestr. Na některých školách jsou zápisy do každého semestru, jinde jen jednou ročně.
Zápočet – uděluje se na základě splnění určených požadavků. Může se jednat např. o docházku, vypracování seminární práce, či úspěšnému vykonání zápočtového testu. Úspěšné získání zápočtu je v indexu označeno slovem „započteno“.
Zkouška – prověření znalostí studenta. Zpravidla se jedná o zkoušku písemnou, ústní, praktickou nebo kombinovanou. Výsledek zkoušky je hodnocen známkou.