Ochutnejte Švýcarsko


Nahlédněte do malebné krajiny Švýcarska a staňte se znalci místních vyhlášených sýrů. Rozeznáte pak všechny tři druhy sýra Appenzeller, ochutnáte fondue i raclette. Můžete se také pokusit rozeznat 75 různých vůní sýrů Gruyère. S plným žaludkem pak můžete navštívit romantický hrad Chillon na břehu Ženevského jezera.

 


[ad#obsah]

 

Lahodný Appenzeller

sýr Appenzeller
sýr Appenzeller
Řekněte sýr! Tady uprostřed té krásné přírody, fotit sebe? Ale kdepak! Fotoaparát odložte stranou a ochutnejte jedny z nejchutnějších sýrů – vždyť Švýcarsko je jimi proslavené po celém světě. Tak třeba malebný kraj v severovýchodním Švýcarsku jménem Appenzell je domovem lahodného sýru Appenzeller. Ten se vyznačuje velmi aromatickou chutí, přičemž doba zrání ovlivňuje jeho chuť. S výhledem na okolní kopcovitou krajinu jako vystřiženou z knížek si tak můžete vychutnat tři různé druhy. Classic, který je 3-4 měsíce starý a je balen do stříbrného obalu. Pozlacený obal je znakem 4-6 měsíců vyzrálého druhu Surchoix, zatímco černý obal ukrývá 6 a více měsíců starý sýr označený jako Extra.

 

Fondue nebo raclette?
A přestože není radno mluvit v případě krásné alpské země pouze o sýrech a opomenout tak úchvatnou přírodu, vězte, že obě záležitosti lze poměrně snadno spojit. Stačí vyjet zubačkou na Gornergrat (3 090 m), pokochat se výhledem na čtyřtisícové velikány a v restauraci se posilnit lahodným fondue (směs sýrů, alkoholu a koření podávaná v tradiční nádobě). Cestou dolů pak oceníte panorama mohutné a pro mnoho horolezců zrádné hory Matterhorn.

Švýcarsko - fondue
Švýcarsko – fondue

 

Sýry jsou základem i dalšího tradičního pokrmu jménem raclette.

Švýcarsko Raclette
Švýcarsko Raclette
Ten je připravován ze stejnojmenného sýra a je velkou lahůdkou. Dodnes se Švýcaři přou s Francouzi, kde vlastně raclette původně vzniklo. Sýr raclette má výraznou a ostrou chuť a pokrm z něj připravovaný patří k nejoblíbenějším jídlům ve Švýcarsku. Servíruje se nabodnutý na nástavci, kde se sýr rozpéká a seškrabuje se na horké brambory, to vše většinou doplněné místní uzeninou a okurkami. A jelikož se stejně jako v případě fondue jedná o jídlo společenské, není výjimkou u něj strávit několik hodin. Ale pozor – sýr, který vám v restauraci donesou, nemusíte nutně sníst celý. To už byste zřejmě museli navštěvovat alpské velikány pouze ze sedačky lanovky…

 

Kolem Ženevského jezera za sýry i kulturou
Bude-li vaše cesta Švýcarskem směřovat také k Ženevskému jezeru, nenechte si ujít severovýchodně ležící městečko Gruyères. Švýcaři o něm říkají, že zde naleznete to „nejšvýcarštější Švýcarsko“a kromě polohy v předhůří Alp se proslavilo jako výrobna stejnojmenného tvrdého sýru. Jen bez „s“ na konci – tedy Gruyère. Tyto sýry mají specifické aroma a údajně v nich můžete nalézt až 75 různých vůní. A zatímco mladý sýr bývá označován jako „doux“ a je jemné chuti, jeho starší sourozenec se chlubí přízviskem „salé“ a intenzivní, vyzrálou chutí. V místní výrobně vám během prohlídky dají ochutnat, a tak pocítíte rozdíl mezi nimi na vlastní chuťové buňky.

Hrad Chillon
Hrad Chillon

 

A protože sýrů a jejich chutí už bylo dost, návratem zpátky k Ženevskému jezeru sjedete k jednomu z nejkrásnějších měst ve Švýcarsku: Lausanne. To se může pochlubit polohou na severním břehu jezera a malebnou architekturou. Celá oblast je také rájem pro cyklisty a tak není divu, že mnoho z nich zavítá k romantickému hradu jménem Chillon. Ten, stejně jako Lausanne, zaujme svou polohou na břehu jezera a tím pádem jedinečnou atmosférou. Hrad proslavil lord Byron, a to především svou básní z roku 1816 – Vězeň z Chillonu. Báseň pojednává o muži jménem François Bonivard, který byl na hradě vězněn v letech 1530-1536 za politické pobuřování. Lord Byron vyryl jeho jméno do pilíře, ke kterému byl údajně připoután. A i dnes během návštěvy podzemí na vás dýchne zvláštní „genius loci“. A až na vás v chladných komnatách přijde hlad, pokračujte v sýrových hodech. Švýcarsko vám zkrátka zachutná.

 

Autor: Hana Dekojová, průvodkyně CK Mundo, která pořádá poznávací zájezd Švýcarsko


Napsat komentář