Stát by měl proaktivně vytvářet podmínky pro snazší uplatnění čerstvých absolventů na trhu práce, tvrdí více než 86 procent studentů ekonomických vysokých škol: „Konkrétně bychom uvítali daňové zvýhodnění pro zaměstnavatele, kteří nám pracovní uplatnění nabídnou, nebo podporu rozjezdu podnikání brzy po ukončení studia,“ tvrdí.
[ad#obsah]
Ještě více studentům (88,4 procentům) by se líbilo, kdyby stát motivoval firmy, aby nabízely pracovní stáže pro vysokoškoláky již během studia. Právě větší propojení s praxí považuje čtvrtina studentů za klíčové, aby se zlepšila kvalita studia. Se zavedením školného pak nesouhlasí dvě třetiny respondentů. Uvedená zjištění přinesl průzkum společnosti KPMG Česká republika Co si myslí studenti, kterého se zúčastnili posluchači ekonomických oborů na Vysoké škole ekonomické v Praze, Masarykově univerzitě v Brně a Technické univerzitě v Liberci.
Z průzkumu vyplývá, že studenti vysokých škol nad svou budoucí kariérou přemýšlejí a rádi by získali cennou praxi již během studia. Stát by podle nich proto měl více komunikovat s firmami a legislativně zlepšovat možnosti uplatnění absolventů a zároveň by měl podporovat větší propojenost mezi potenciálními zaměstnavateli a vysokými školami. S větší rolí státu nesouhlasí jen 11 procent dotázaných. „Především daňové zvýhodnění zaměstnavatelů a podpora absolventů v začátcích podnikaní jsou podle studentů vhodné způsoby, které by zvýšily jejich šance k nalezení práce,“ říká Andrew Krenek, Senior Manager, Poradenství v oblasti řízení lidských zdrojů, KPMG Česká republika.
Studentům chybí větší provázanost s praxí
Co se týče samotného vzdělávání, za vůbec nejdůležitější považuje čtvrtina respondentů, aby se studium více propojilo s praxí. „Především oblast aplikovaného výzkumu by z takové provázanosti profitovala,“ konstatuje Andrew Krenek. Významnou roli hraje při výběru školy i šance pro uplatnění na trhu práce, skoro osmi procentům dotázaných chybí motivace ke studiu řemeslných oborů. Se vznikem mnoha soukromých vysokých škol souvisí i další trend – vyšší počet absolventů a větší rozdíly v náročnosti studia. Právě lepší kvalitu studia na školách chápe jako důležitou přes 12 procent respondentů, sedm procent z nich by pak rádo snížilo celkový počet vysokoškoláků.
Školné platit nechceme!
Se zavedením školného na veřejných vysokých školách nesouhlasí více než 65 procent dotázaných. Otázka jeho zavedení stejně jako samotná výše školného či jeho přínos pro zlepšení kvality výuky na univerzitách evidentně patří k aktuálním tématům studentů u nás. Například školné studenti stále považují za překážku ke vzdělání. Na druhou stranu si mnozí uvědomují ekonomickou situaci veřejných vysokých škol a volají po jejím zlepšení. Rovných 30 procent dotázaných by s určitou variantou školného souhlasilo. „Těší nás, že se pomalu, ale jistě zvyšuje procento studentů, kterým by školné nevadilo. Zdá se, že posluchači už jsou připraveni za kvalitní vzdělání platit. Školné však musí doplňovat systém státních příspěvků tak, aby mohli vysokoškolské vzdělání získat i sociálně slabší skupiny, stejně jako to funguje ve vyspělých zemích,“ konstatuje Andrew Krenek.
Jitka Dvořáková