Více než dvě třetiny mladých lidí z celé Evropské unie mají pozitivní názor na toto seskupení a hodnoty, které reprezentuje, například mír, různorodost a jednotu. Pouze 14 % se na EU dívá negativně. Tyto poznatky přinesl nový průzkum, který se mladých lidí ze všech 28 členských států EU dotazoval, co pro ně Evropská unie znamená a na jaké priority by se měli evropští lídři v příštích pěti letech zaměřit.
[ad#obsah]
Průzkum generace programu Erasmus, který provedl ThinkYoung, mládežnický think-tank se sídlem v Bruselu, a agentura Burson-Marsteller, přední světová firma působící v oboru veřejných záležitostí a vztahů s veřejností, vyzval 1 500 mladých Evropanů, aby vyplnili dotazník s 15 otázkami. Cílem je identifikovat hodnoty populace ve věkovém rozmezí 18 až 40 let a přispět k orientaci budoucí evropské politiky tím, že vyzve představitele EU, aby v tomto směru odpovídajícím způsobem jednali.
Na otázku „Jaké slovo se vám vybaví jako první, když přemýšlíte o Evropské unii?“ byly odpovědi vesměs optimistické. Nejčastěji se objevovaly asociace EU se slovy „mír“, „budoucnost“, „různorodost“ a „jednota“. Vybavovalo se však i slovo „byrokracie“, což naznačuje, že někteří mladí lidé vnímají EU jako organizaci, která se pohybuje pomalu a v níž nepřijímají důležitá rozhodnutí volení představitelé, ale úředníci.
Příkladem celkově pozitivního postoje mladých občanů jsou informace získané z dotazníků, podle nichž 67 % respondentů zaujímá k „evropskému projektu“ kladné stanovisko. Tato skupina se rovněž domnívá, že pro vyšší efektivnost EU je důležitá její jednota.
Tento pohled na jednotnější Evropu se odráží u většiny respondentů, kteří věří, že EU může efektivně soutěžit na světové scéně; pouze 17 % respondentů se domnívá, že jejich země by si v konkurenci vedly lépe samostatně.
Mír a stabilitu v Evropě a právo občanů EU cestovat do jiného členského státu nebo v něm žít či studovat považuje za nejvýznamnější úspěchy EU 61 %, respektive 83 % respondentů.
V těsném závěsu následovaly výhody plynoucí spotřebitelům z volného pohybu zboží mezi členskými státy, které uvedla čtvrtina respondentů. Mezi nejvýznamnějšími úspěchy EU je uvedeno i zajištění respektování základních svobod a práv osob.
Dvě třetiny respondentů věří, že Evropané kromě svých specifických národních hodnot sdílejí i stejné základní hodnoty. Odpovědi naznačují, že média, politici a náboženství mají na utváření hodnotového systému podstatně menší vliv než rodina a přátelé.
Není překvapením, že 59 % respondentů považuje růst a pracovní příležitosti za záležitosti, jimž by EU měla přiřadit nejvyšší prioritu. Po nich následují klimatické změny a životní prostředí a boj proti
korupci. Mezi mladými lidmi je boj proti korupci vnímán jako klíčová iniciativa podporující podnikání (17 %), spolu se snížením byrokratické zátěže (25 %) a investicemi do vzdělávání a rozvoje dovedností (29 %).
Demokratická účast
82 % respondentů uvedlo, že se zajímají o evropskou politiku, 65 % respondentů věří, že na jejich hlasu záleží. I přesto se většina mladých lidí domnívá, že největší vliv v politice mají lidé ve stáří 35 až 60 let.
Zvýšení účasti mladých lidí na demokratickém životě v Evropě je jedním z požadavků formulovaných ve Smlouvě o Evropské unii a velkou výzvou pro instituce EU. Je však třeba se více zabývat nedostatkem adekvátních informací k volbám a přesvědčit mladé lidi, aby se voleb zúčastňovali.
Průzkum naznačuje, že toto úsilí je třeba realizovat v širokém rozsahu, a že musí oslovovat mladé lidi z různých směrů. 35 % respondentů se například vyslovilo pro zavedení povinné školní výuky o hodnotách, historii, fungování a odpovědnostech Evropské unie a jejích rozhodovacích procesech a pro to, aby mohli občané EU volit online.
„Průzkum generace programu Erasmus je důležitý pro pochopení názorů evropské mládeže a nabízí jasné indikace o směru, jímž by se evropská politika měla podle mladých lidí v příštích pěti letech ubírat,“ prohlásila Andrea Gerosa z think-tanku Think Young.
„Generace programu Erasmus představuje budoucnost Evropy a podle našeho názoru by ti, kteří rozhodují, měli jejím názorům velmi bedlivě naslouchat. Měli by také více povzbuzovat mladé lidi, aby se formou plnohodnotné účasti v demokratickém procesu a veřejné debatě podíleli na utváření budoucího směřování Evropské unie,“ uvedla Karen Massin, ředitelka bruselského zastoupení agentury Burson-Marsteller a vedoucí praktického vzdělávání v oblasti veřejných záležitostí pro Evropu, Střední východ a Afriku.
Výzkumný projekt byl realizován v rámci iniciativy „Europe Decides“ (Evropa rozhoduje) bruselské pobočky agentury Burson-Marsteller, jejímž cílem je sledovat politický vývoj v Evropské unii, institucionální změny a jejich dopad na různé oblasti politiky.
Eva Karasová